Hodnocení suiseki    
"TEPRVE ZESTÁRLÝ KÁMEN VYZAŘUJE POŽADOVANÝ KLID A POKOJ"

  Krásný SUISEKI je přírodní kámen, který svým tvarem znázorňuje scenérii z přírody, nějakou osobu či zvíře. To přivádí pozorovatele do meditativního a inspirujícího stavu. Abychom mohli tento koncept pochopit, předpokládá se znát pět hlavních prvků, podle kterých jsou suiseki hodnoceny.
 Estetická hodnota kamene je ovlivněna jeho tvarem, kvalitou, barvou, povrchem a stářím. Konečné posouzení spočívá v harmonickém sladění všech těchto prvků.

1. TVAR (KATACHI)

Je nejdůležitějším prvkem pro posouzení jeho kvality. Nejlépe je pozorovat kámen z určité vzdálenosti. Pokud na první pohled zprostředkovává něco nepřirozeného, je pro suiseki  nevhodný.

Speciální metoda, jak kámen pozorovat – METODA TŘECH PLOCH (SANMEN NO HO). Tři plochy (SANMEN) se vztahují na: 

• přední a zadní stranu 
• levou a pravou stranu 
• spodní stranu

 Důležitá je rovnováha a soulad mezi všemi těmito plochami. Kámen musí být pozorovatelný z každé perspektivy, ve své hmotě  musí poskytovat harmonický obraz.

2. KVALITA (SHITSU)

 Kámen by měl disponovat správnou tvrdostí a substancí, aby mohl vyjadřovat určitou náladu. Měl by být schopen, pokud jej přelijeme vodou, zůstat co nejdéle vlhký (známy jako "kameny dobře držící vodu" – MIZUMOTSCHI NO ISHI).

 Abychom tyto kvality rozvíjeli, je nutné kameny aranžované na SUIBANECH: 

• vystavit dennímu světlu 
• přelévat vodou minimálně 1x denně 
• polohu kamene minimálně 1x měsíčně změnit

 kameny aranžované na DAIZA (DAI): 

• pravidelně třít rukou nebo suchou látkou

 Období, ve kterém rozvíjíme kvalitu kamene nazýváme YOSEKI.

3. BARVA (IRO)

• Nesmí působit neobvykle a nevěrohodně, měla by odpovídat přírodní krajině. 
• Aspekty jako klid a elegance jsou ve světě suiseki velmi důležitými pojmy. 
• Stabilita a jasně definované barvy, které zprostředkovávají pocit hloubky, jsou zvláště oblíbené (nejoblíbenější jsou černé kameny – po přelití vodou vzbuzují kvalitu a eleganci). Oblíbené jsou též tmavě hnědé, šedé a modročerné.

4. POVRCH (HADA-AI)

 Nenapodobitelný povrch mají kameny vymleté říční nebo mořskou vodou. 

• HAME – partie které odolávaly erozi 
• HADAME – měkčí vymletá místa 
• SHIN (kosti kamene) – místa, kde jsou HADAME zvláště hluboce zbrázděna

 TEXTURA nemusí být vždy jemná:

• JAGURE – nepravidelné otvory a prohlubně 
• SUDACHI – mnoho kulatých stejnoměrných otvorů 1-2 mm dlouhých 
• BEITEN-MO (rýžové zrno) – malé vyvýšeniny, které vypadají jako rýžová zrna 
• SHUN – struktury hladkých povrchů 
• SHIWA (záhyby) – najdeme na površích, jako mají např. FURUYA-ISHI 
• ITIKAKE (ITOMAKI) – křemenné žilky, které kamenem probíhají křížem krážem 
• RICHI-HADA (slupka hrušky) – malé tečky na povrchu 
• RYUGAN (dračí oči) – bílé žilky křemene nebo vápence, znázorňující např. vodopády 
• SABAHANA (SABA) – pojem pro vymletý povrch u KIKKA-SEKI

5. STÁŘÍ (JIDAI)

 U suiseki se klade velký důraz na stáří stejně jako u bonsají. Tím je myšlen optický dojem dlouholeté péče (YOSEKI). Kámen je úplný, když se ke kvalitě, tvaru a povrchu přidá dobré stáří (JIDAI), tj. výraz klidu, který se vytvořil procesem přelévání. YOSEKI může přitom trvat až 20 let, než se dosáhne úplného stáří, nebo staré barvy – KOSHOKU.